Historie Švédska

Nejstarší obyvatelé žili na tomto území pravděpodobně již v době kamenné. Jednalo se o lovce a sběrače, kteří čerpali z darů Baltského moře. Není jasné, v jakém roce Švédské království vzniklo, ale už v roce 98 n.l. římský historik Tacitus píše o panovníkovi, který vládl v zemi Svealand. Historici však většinou považují za vznik Švédska spojení území Svealand a Götaland pod nadvládou krále Erika VIII.

Začátkem středověku se Švédové řadili mezi Vikingy. K pokřesťanštění obyvatelstva došlo ve 12. století a přispělo ke vzniku jednotného švédského státu. V roce 1389 se Norsko, Dánsko a Švédsko sjednotily do tzv. Kalmarská unie. Během 15. století odolávali Švédové snaze centralizovat moc pod korunu Dánska, což vedlo k ozbrojeným konfliktům. Vše vyústilo odpojením Švédska z jednotné monarchie v roce 1521, kdy Gustav Eriksson Vasa založil Švédský stát. Gustav Vasa je Švédy považován za otce národa. 17. století proběhlo ve znamení rychlého rozmachu, který zařadil Švédsko po boku evropských velmocí. Tuto pozici však začalo ztrácet v 18. století, kdy imperialistické Rusko bojovalo proti státům severní Evropy ve velké severské válce, což vyvrcholilo oddělením východní poloviny Švédska, ze které vzniklo Finské velkoknížectví Ruska.

V průběhu světových válek zůstalo Švédsko neutrální. Do dnešní doby nevstoupilo Švédsko do žádné vojenské aliance. Roku 1995 se stalo členem Evropské unie.